Den 3. – Pearl Harbor

Jelikož jsme včera vytuhli po osmé, dnes jsme se aktivně probudili před 5. hodinou raní. Rozhodli jsme se tedy sbalit, dát věci do hotelové úschovny a vyrazit k Pearl Harbor.

Jelikož je sobota, autobusy zrovna moc nejezdily, čekali jsme přes 20 minut. Po asi hodině jízdy jsme se dostali k Pearl Harbor Visiter Center. Opět jsme jeli dohromady za $5. Aby nás pustili dovnitř, museli jsme nechat všechny tašky v úschovně, povolili nám pouze igelitku z obchodu.

Lístky jsme si koupili den předem – na ponorku a na válečnou loď Missouri. Než jsme došli k ponorce, prošli jsme si památník a park okolo, dali si typickou americkou svačinku a zamířili do ponorky Bowfin. Ta byla konstruována pro 40 lidí a během své “služby” za 2. světové války se její posádce podařilo sundat 44 nepřátelských lodí. Vše je tam opravdu mikro a těžko uvěřit, že zde mohlo fungovat 40 mužů. Přestože ponorky tvořily v té době pouze 2% amerického válečného vybavení, byly naprosto klíčové pro válku v Pacifiku a její výsledek z většiny jejich zásluhou.

« 2 of 2 »

Po prohlídce ponorky jsme zamířili k shuttle bus na památník Missouri. Jedná se o obří válečnou loď s největšimi kanony na světě, její jméno si prosadil tehdejší senátor Truman, který z tohoto státu pocházel. Později se stal Vice Prezidentem a po smrti F.D. Rosevelta 12. dubna 1945 jej nahradil v úřadu prezidenta USA.

Začala se vyrábět zhruba rok před útokem na Pearl Harbor a byla dokončena roku 1943, s plnou posádkou pak vyplula roku 1944. Jednalo se o klíčové plavidlo US Navy, s celkovou kapacitou 5000 lidí. Právě na její palubě pak byl 2. září 1945 podepsán dokument ukončující druhou světovou válku, podepsáni byli zástupce USA, SSSR, Canady, Velké Británie, Austrálie, Nového Zélandu a samozřejmě Japonska, které de facto bezpodmínečně kapitulovalo. Hned po příchodu na loď nám o všem vyprávěl průvodce, takže jsme se dozvěděli, že japonská delegace očekávala výčitky apod., namísto toho však byla během 24 minutové ceremonie oficiálně ukončena válka. Po krátkém povídání nás průvodce propustil a šli jsme si projít vnitřek lodi, zejména příbytky personálu (viz fotogalerie).

Loď poté sloužila za války v Koreji, po jejím skončení byla zakonzervována jako památník. Do aktivní služby se pak vrátila ještě jednou, a to při válce v Perském zálivu. Památníkem se stala opět roku 1998. Není to tedy tak dávno, co na lodi opravdu sloužlili námořníci. Oproti posádce v ponorce však zde i největší makakové měli opravdu luxus.

Prohlídku Missouri jsme skončili asi v půl druhé a vydali jsme se zpět do města. Po více než hodinové jízdě busem jsme se ve 3 dostali konečně na oběd, zašli jsem do místní burgrárny hned u hotelu – jeden z nejlepších burgerů ever. Vyzvedli jsme zavazadla z hotelu a jeli opět na letiště, teď čekáme na odlet na Maui. Je to velmi malý terminál, asi jako Hurghada před 15ti lety. Venku stojí vrtuláky, tak doufáme, že na nás nevyjde ten, kterému se střídavě netočila jedna vrtulka. Michal je těžce zpruzelý.

Dnes nás už čeká jen přelet na Maui, vyzvednout auto a ubytovat se v hotelu.

Leave a Reply