Máme tady další výlet, tentokrát po Evropě – Malta. Na začátek bych rád napsal pár informací pro ty, co se mají třeba v plánu sem jet a neví, na co se připravit.
Doprava
Jezdí zde místní MHD, ale občas je problém vecpat se do autobusu (hlavně v sezóně). Můžete využít taxíky, pokud máte v plánu zůstat jen v hotelu a dále se dopravovat pomocí autobusu nebo využít výletů od cestovky.
Nejlepší možnost je půjčit si auto přímo na letišti. Najdete zde všechny velké půjčovny přes Hertz, Sixt, Goldcar atd. My jsme využili poslední zmíněnou. Výhoda byla online rezervace bez nutnosti platit dopředu (zaplatíte až u přepážky). Určitě doporučuji pojištění. I když je dražší než auto (my jsme odřeli přední nárazník hned třetí den), lidé zde jezdí docela pekelně a cesty jsou hodně hrbolaté a někdy velice úzké. Depozit v Goldcar je 1300 EU pokud nebudete mít pojištění. Co se týče auta, určitě volte menší. Jednak se cenově vlezete pod 100 EU za týden, a také nebudete mít problém s parkováním a popojíždením v úzkých uličkách.
Všeobecné informace
Jelikož je Malta bývalá britská kolonie, domluvíte se zde krásně anglicky. Určitě si vezměte redukci do zásuvky, jsou zde anglické kolíky. Jídlo v restauracích je kolem 10 – 20 EU (pasta kolem 8 EU, to stejné pizza). V místních obchodech koupíte vše potřebné. Chcete-li spíše památky, nejlepší doba na návštěvu je duben až červen, kdy zde není tolik turistů. Ubytování bych volil v apartmánech či rezervovat přes cestovku pouze ubytování v hotelu, např. na airstop.cz. Dostanete se na lepší ceny než např. na Booking, jelikož zde nejsou zvyklí na samostatné cestovatele a nedůvěřují jim . Super je také možnost řídit auto s až 0,8 promile 🙂
Den 1-2
Odlet jsme měli plánovaný s ČSA na sobotu. Koupili jsme si jen jednosměrnou letenku, protože ještě přelétáme do Říma. Co se týče ceny, když najdete akci, seženete zpáteční do 3 tisíc Kč, což je pěkná cena. Po přistání jsme šli vyzvednout auto a rovnou jeli do hotelu v městečku Mellieha (Pergola Hotel & Spa). První kilometry jsou s řízením nalevo (volant vpravo) a s manuálem vždy utrpení, ale člověk si musí zvyknout. Po ubytování jsme vyrazili hledat vhodnou restauraci na jídlo. Zakotvili jsme v baru Ocean Bar, kde točí Guiness, Stelu, Strongbow a další anglická pivka i Heineken. Jídlo je zde báječné a cenově velice přijatelné. Kinečka si dala lasagne a já jsem dostal místní obří taštičku plněnou hovězím masem s hranolky. Nikdy jsem nic podobného nejedl, ale bylo to velice dobré. Po jídle jsme se vydali zpět na hotel plánovat výlet na další den.
Ráno jsme vyrazili do hlavního města Valletta, kde jsme měli v plánu projít celé historické centrum a zůstat do večera na ohňostroj. Cesta z našeho hotelu zabrala asi 40 minut a byla už trochu klidnější než první den. Zvyknul jsem si na levou stranu a taky na manuál. V centru města je docela težké parkovat a nedovedu si to moc představit v sezóně. My jsme měli štěstí a našli jsme místo na free parkovišti kousek od starého města. Před vstupem do městečka jsme se chtěli podívat na Triton Fountain, ale bohužel je až do roku 2018 v rekonstrukci. Vše tam upravují a dávají dohromady – chtějí celé město zapsat jako památku UNESCO. Šli jsme tedy dále přímo do archeologického muzea, kde si můžete ve dvou patrech prohlédnout zajímavé exponáty z doby kamenné a bronzové, které se našly na Maltě větsinou v místních monolitických chrámech z období kolem 3500 př.kr. Tyto chrámy jsou jedny z nejstarších na světě a všechny jsme si pak jeli prohlídnout (o tom ale později). V druhém patře jsme se podívali na De Valette’s Dagger – slavná dýka velmistra johanistského řádu (maltézských rytířů) byla naposled na ostrově před koncem 18. století. Dýku spolu s krásně zdobeným mečem dostal velmistr darem od krále Filipa II. jako uznání za odražení nepřátelského útoku, král set však již dříve obdržel darem od císaře Maxmiliána II.
Po dobytí Malty francouzským vojskem pod velením Napoleona Bonaparta se dýka i meč přesunuly do jeho osobního vlastnictví – dýku měl u sebe až do své smrti ve vyhnanství, meč byl (a doposud je) vystaven v Louvru. Pro místní je tak návrat dýky velkou událostí.
Pokračovali jsme dále kolem paláce, který byl bohužel zavřený z důvodu státní návštěvy až ke Grand Harbour, kde jsme se prošli k památnímu zvonu. Můžete také navštivit muzeum 2.světové války a podívat se do pevnosti. Jelikož jsme potřebovali vydržet až do večera na ohňostroj a všechny zajímavé památky zavírají po 17. hod., využili jsme místní multikino a navštívili Strážce galaxie 2. Tím jsme krásně zabili pár hodin a večer se přesunuli na úžasný ohňostroj, který trval půl hodiny a byl opravdu velkolepý – nikdy jsem nic podobného neviděl.
Hned po ohňostroji jsme jeli zpět na hotel pekelnou noční cestu plnou nástrah. Hodně aut zde jezdí s dálkovýma světlama a neřeší to, takže někdy nevidíte vůbec nic a celkově je to hodně nepřehledné.
Den 3
Na dnešní den jsme měli naplánovaných více míst v severní části ostrova. První zastávka byla pevnost Red Fort (St. Agathas Tower), která je kompletně zrekonstruovaná díky hodným lidem, kteří si ji přebrali do své péče. Z pevnosti je krásný výhled na protější ostrov Comino, kde je pro změnu White Fort (St. Maris Tower). Vzájemně mohly tyto dvě věže zaujmout křížovou palbu na lodě v zátoce a nikdo neměl šanci. Fungovaly také jako signální věže do Vallety. Vydali jsme se dále do městečka Pepka námořníka – Popey village. Jedná se o kulisy k filmu, které jsou zasazené do skály v krásné zátoce s průzračnou vodou. Pouze jsme zde udělali pár fotek, jinak je vstupné kolem 15 EU a je to vhodné spíše pro děti. Prašnou cestou jsme se dostali k hlavnímu cíli většiny turistů – zátoce Golden Bay. Zde je krásná písčitá pláž s plážovou restaurací, kde jsme si dali oběd. Poté jsme se šli projít nad zátoku a udělali pár snímků krajiny. Poslední zastávka bylo městečko Mgarr, kde se nachází dva monolitické chrámy z období 3600-2500 př.kr. První z nich se jmenuje Ta Hagrat a druhý Skorba. Bohužel bylo zavřeno, ale vůbec to nevadilo, jelikož se jedná o menší vykopávky a pohled přes bránu byl dostačujicí.
