Máme tu sedmý den v Kiwengwa. Ráno jdeme opět na snídaní a dáváme si tradiční kombinaci – ovoce, fresh, palačinky nebo vajíčka a malé buchtičky. Většinou chodíme jako poslední, takže je zde krásný klid.
Po snídani jdeme rovnou na pláž. Dnes je extrémní vedro. Skoro nefoula vítr a sluníčko peče o sto šest. Moře je opět v nedohlednu, takže si leháme na pláž. Kolem 1pm jdeme naši klasickou cestu k paní na oběd. Dnes je nějak plno u velkého stolu sedí neznámý pár. Zdravíme a odpověď dostáváme v češtině.
Sedneme si tedy vedle a zjišťujeme, že zde oba pracují v rezortu Zuri, což je český hotel, který se zde staví. Mladší muž zde bude nejméně dva roky, jelikož pomáhá se stavbou, slečna přijela teprve před 3 týdny a bude zde také delší dobu. Do Kiwengwa přijeli na výlet, jelikož pouze o víkendu mají volno. Jsou dost překvapení, že zde není moře, jelikož v Nungwi se dá vykoupat kdykoliv.
Na jídlo jsme si dali opět rybu a jako vždy byla dobrá. Cestou zpět jsme šli za místním prodejcem, kterému jsme slíbili nějaký ten business. Vybrali jsme si asi 6 věcí, které jsme chtěli a začli se dohadovat o ceně. Kinečka je v tom dobrá a neústupná. Když jsme se domluvili na ceně a chtěli platit, prodejce se hrozně divil, že vytahujeme šilinky a ne dolary. Cenu myslel v dolarech což byl úplný nesmysl (chtěl 55 dolarů). Vše tedy znovu, ale museli jsme vyhodit jednu věc (ta byla prej drahá). Jelikož jsme měli jen 54tisíc, chtěli jsme všechny zbývající věci za tuto cenu. Nakonec jsme se domluvili, ale chtěl ještě něco od nás. Prej tričko, kalhoty nebo tak. Nabídnul jsem mu tedy jedno mé červené tričko American Eagle, které když uviděl, úplně zářil. Obchod tedy proběhl.
Šli jsme hodit věci na pokoj a skočili do místního obchodu pro vodu a také jsme vzali jedno mango. Cestou se k nám přidal jeden místní masai a zjišťoval odkud jsme a snažil se naučit pár vět česky. Večeře proběhla opět u Dominika, místního itala a majitele ubytování. Testnul jsem také další lokální pivo Safari – celkem jich mají 5 a na většině jsou na etiketách zvířátka 🙂
Den 8
Máme tady poslední den v Kiwengwa. Na snídani nikdo není, prej jeli na nějaké safary. Dáváme si opět klasiku. Je to takové vtipné, jelikož jsou všechny snídaně pořád stejné. Člověk se toho přejí za těch 15 dní. Po snídani jdeme na procházku. Tentokrát na pravou část pláže, kterou nemáme projitou.
Po pár desítkách metrů je pláž úplně černá plná naplavených řas, které nikdo neuklidil. Většina hotelů má makaky, kteří se snaží aspoň trochu uklidit naplavený bordel, zde ale skoro žádné hotely ani apartmány nejsou a tak si to žije vlastním životem. Přesně tak by pláž vypadala, bez zásahu člověka. Žádná bílá pláž jak z fimu, jen naplavený bordel.
Při odlivu se v moři pohybuje spousta místních. Jelikož jich tam bylo fakt hodně musel jsem zjistit co tam dělají. Pomalu jsem se probrodil bílým blatíčkem k místním ženám, které obdělávali v moři “zahradku”. Opravdu krásně nalinkované záhony zalité mořskou vodou v kterých rostlo podivné zeleno-šedé cosi. Místní neuměla anglicky, ale vysvětlila mi, že to jí. Některé ženy seděli přímo ve vodě a probírali místní seaweed, ostatní ho nakládali na malou loďku. Už jsme aspoň zjistili, co nám to nabízela místní paní za “špenát” a kde se tady vlastně vzal. Myslíme si, že to bylo právě toto.
Odpoledne jsme šli k paní na oběd, ale dnes měla jen samé chobotnice a podobné hnusy, které nejíme. Dali jsme si tedy těstoviny s rajčaty a další zeleninou a hrany. Bylo to docela fajn a hodně levné. Odpoledne jsme zakončili k bazénu. Ani jednou jsme tam nebyli a paní v hotelu byla smutná. Dal jsem si další místní pivo tentokrát Serengeti, které má na etiketě geparda.
Na večeři jsme si dali oba rybu. Ja tuňáka a Kinečka Dorada. Obě velice dobré – i místní mumína si nestěžovala a papala ostošest. Další mítní pivo na ochutnání tentokrát Ndovu, které má na etiketě slona.
