Zanzibar den 11-12. – Paje

Máme zde další den v Paje. Nemáme nic extra v plánu, včerejší výlet byl docela náročný, takže jsme se rozhodli, že se půjdeme projít oceánem co nejdál od pobřeží. Dali jsme si snídali a vydali se k pláži. Odliv nebyl ještě na vrcholu, ale i tak už byla voda po kolena, takže jsme mohli v klidu jít. Podle Google Maps, je hlavní zlom cca 2,4 km od pobřeží, což je docela dálka a prakticky se dá dojít až na začátek hlavního zlomu do oceánu. První část je písčitá a nejsou zde skoro žádné korály a žádní živočichové, občas uvidíte malou rybku. Po pár set metrech přechází povrch do korálu. Je zde i více vody a pohyb je horší, jelikož je zde hodně ježků a musí se dávat pozor.

V tomto místě už můžete zahlédnout pěkné korály, nějaké rybky a spoustu hvězdic různého druhu. Jsou opravdu nádherné, červeně žíhané. Bohužel mám po cestě odešel foťák, takže jsem nemohl pořídit žádné fotky. Podařilo se nám dostat cca do 70-80%. Pak jsme to už vzdali, jelikož Kinečka neměla vhodnou obuv a bylo zde hodně ježků. Vydali jsme se tedy zpět, ale i tak jsme viděli hodně pěkných korálů, spoustu hvězdic a rybky. Místní chodí každý den tam a zpět, jelikož je zde dobrá možnost rybolovu a také zde chytají chobotnice.

Zbytek dne jsme odpočívali, dali si dobrý oběd v místní restauraci a večer zašli na pláž na jídlo.

Den 12

Dnes máme v plánu menší výlet do místní jeskyně Kuza cave. Jedná se o malou jeskyni s průzračnou vodou v které se dá koupat. Nevěděli jsme skoro žádné informace, jen na Google Maps jsme našli polohu, ale i tak jsme si říkali, že bychom to mohli zkusit najít. Zabalil jsem vodu a plavky a šli jsme na hlavní silnici v Paje. Opět se nám nechtělo platit za taxík, takže jsme šli pěšky a doufali, že nám někdo zastaví.

Není to hlavní tah, dolů na jih moc lidí nejezdí, takže jsme moc aut nepotkali. Po pár minutách chůze nám zastavilo malé nákladní auto, naskočili jsme na korbu a jeli jsme. Pán nám zastavil hned u odbočky k jeskyni. Dal jsem mu 2tisíce za pomoc a zbytek jsme šli pěšky. Prašná cesta se táhla kolem místní školky, která byla ale prázdná. Mohli jsme ale vidět obrázky a další věci od dětí. Na rozcestníku jsme uviděli cedulku Kuza cave, takže jsme se ujistili, že jdeme dobře. Bohužel po pár metrech jsme zase nevěděli kam jít a dle Google Maps to mělo být někde v okolí, což je dost široký pojem. Sešli jsme tedy z cesty prozkoumat okolí. Nějakou jeskyni jsme našli, ale rozhodně to nebyla ona. Všimli jsme si pár domečků kousek od nás, tak jsme se šli zeptat a bingo. Rovnou jsme natrefili na majitele jeskyně. Ano na majitele. Prej si ji normálně koupil.

Kousek od jeho domu byl vstup do jeskyně po dřevěných schodech. Opravdu nádherná podívaná. Malá jeskyně s krásným průzračným jezírkem uvnitř.Tak čistou vodu jsem snad nikdy neviděl. Sešli jsme dolů k vodě, oblékli plavky a první jsem šel zkusit vodu já. Opravdu super osvěžení ve sladké vodě. Jak jsem vylezl šla zkusit vodu i Kinečka. Chvilku jsme ještě poseděli a nasávali tu krásu a pak se oblékli a šli zpět. Týpkovi jsem dal aspoň 5 tisíc.

Vydali jsme se na hlavní cestu a pokračovali dál pěšky do Jambiani, což je také jedno z míst, kam se dá jet. Prošli jsme vesničkou k moři, ale moc velké nadšení to nebylo. Pláž nebyla vůbec pěkná a moře jedna bažina. Sice byl odliv, ale i při přílivu to nebude nic pěkného, když jsme viděli kolik chaluh a bordelu bylo v písku. Místní restaurace drahé, pár resortů, kde většina lidí ležela na lehátku dáleko od moře.

Šli jsme tedy zpět do městečka, které jsme celé prošli. Oproti městečkům na západě, bylo jiné. Hrozně málo stromů, takže zde šíleně peklo sluníčko a také jsme nepotkali skoro žádné místní obchůdky. Zanedlouho jsme byli na hlavní silnici a vydali se zpět do Paje. Jelikož zde nebylo vůbec nic, rozhodli jsme se, žě půjdeme pěšky a budeme doufat, že nám někdo zastaví.

Po pár set metrech projelo asi 5 aut a ani jedno nezastavilo. Měl jsem už trochu nervy, protože se mi nechtělo těch 6 km jít pěšky v tom šíleném vedru. Po dalších asi dvaceti minutách zastavil místní týpek, že nás hodí za 5 tisíc. Byla to docela úleva, pěšky to jít by bylo peklo.

Za pár minut jsme byli u našeho ubytování, po cestě jsme ještě koupili vodu a dali si jedno pivko pěkně na stojáka. Poté jsme šli na oběd a odpočívali u bazénu. Večeře proběhla opět na pláži.